Cau,
tak vás všechny zdravím z Nového Světa.
Jak se tam u nás všichni máte? Doufám, že dobře.
My se tady zatím rozkoukáváme. Aklimatizace už se nám celkem podařila, i když děti jsou přes den stále ještě dost unavené. Možná je to i tím počasím. Je tu totiž příšerné vedro. Ráno se snažíme (tak odtedˇ to bude bez háčků a bez čárek, neb to byl původně mail a už mě to nebaví dopisovat) vyrazit na prochazku co nejdrive, tak mezi 8 a 9h a nejpozdeji do 11h musime byt doma. Pak uz se neda venku vydrzet, az tak po 18h. Nastesti mame v pesim dosahu kolejni park, kam chodime. je to asi 300m po silnici. Chodniky nevedou, vypadam tu dost exoticky. Ale prece nebudu jezdit takovy kousek autem. Silnice neni nastesti prilis frekventovana. V parku bohuzel nejsou zadne prolizky a tedy ani zadne deti. Zitra se chystame nejake objevit, pojedem autem do jineho parku. Krystofovi je dost smutno, postrada kamarady, tak doufam, ze se brzy s nekym seznamime. V nedeli se chystame do cirkve, tak snad tam.
Vcera jsem udelala mistni driving test(Michal den prede mnou), coz spocivalo v tom, ze jsem s policajtem objela blok a ukazala mu, ze umim ridit auto s automatickou prevodovkou (den pred tim jsem to trenovala na parkovisti s Michalovou sefovou v jejim aute). Prosla jsem a pujcili nam auto, coz je sqele, budem mobilnejsi. Neda se tu bez nej moc existovat. Mesto je pomerne rozlehle, vzdalenosti jsou velke, doprava neexistuje, chodniky taky ne. Z jezdeni mam trochu obavy, hlavne z orientace. Se svoji anglictinou bych se taky nemusela doptat na zpatecni cestu a do smrti bych musela krouzit po Texasu. Nebo aspon de te doby, nez mi dojde benzin:-) Tak se vsichni modlete, at se to nestane, nebo uz me nikdy neuvidite:-)
S autem jsme si dost polepsili, pridelili nam cerneho forda. Ale asi ho tady budem muset nechat. Skoda:-)
Nyní už s háčjy a čárkami.
Auto, kola a pračku sdílíme s jednou českou studentkou, která bydlí tři domy od nás, což je velmi příjemné.
Američani jsou moc milí, stále se usmívají a ptají se, jestli něco nepotřebujete.
Je to částečně fráze, ale je to moc milé. Lidi v parku a v autě vás zdraví a klidně se svámi dají do řeči. Dnes jsme s dětmi přecházeli silnici, kterou současně s námi křižovalo policejní auto. To napříč silnicí zastavilo, aby kvůli nám zablokovalo dopravu a odjelo s pozdravem, až jsme pomalu přešli. Nejkomičtější na tom bylo, že vůbec nic nejelo.
Mají tady všechno velké. Velkou ledničku, sporák, pračku, sušičku, auta, domy. Balení všeho v obchodech je asi dvakrát takové, jak u nás. Velkým rodinám se asi dobře nakupuje. Jen prací prášek je asi pětinový. Zatím se mi nepodařilo zjistit proč. Možná je koncentrovanější.
Teď už se mi chce spát, tak vás všechny zdravím a zbytek příště. By,by. JaQa