jazyk

Ahoj jeste jednou,

deti se zatim bavi samy, tak muzu v klidu pokracovat v psani. Jak mnozi z vas vite, moje anglictina neni zrovna z nejlepsich. Dokazu odpovedet na zakladni dotazy typu kolik je mi a mym detem let, jak se jmenuji, co tady delame a jak dlouho tady budeme a jestli se nam tady libi. To uz jsem fakt natrenovala. Jakmile se ale hovor dostane trochu dal, pripadam si jak naprosty hotentot. Vsechno se mi musi nekolikrat a pomalu zopakovat a ani tak neni jiste, jestli pochopim :-) Nejlepsi je to s Roubou, ta se taky teprve uci (i kdyz umi podstatne lip nez ja) a bere na moji nedokonalost znacny ohled.

Dnes se mi naskytla necekana prilezitost svou anglictinu zde pravidelne kazdy tyden zlepsovat. Puvodne jsem hledala nejaky kontakt na nejaky mistni matersky, pokud mozno krestansky, klub, kde bych se mohla trochu z nekym seznamit a deti si pohrat. Michalova sefova me zasobila seznamem nekolika takovych akci. Rozhodla jsem se navstivit klub urceny cizinkam, kde mely byt udajne i dve Cesky. Tak jsem tedy dnes vyrazila a nasla. Prisla jsem dovnitr a zjistila, ze jde o mnohem vetsi akci, nez jen setkavani nekolika mamin. Pod vedenim velmi prijemne pani jsem nejdriv zanechala sve deti kazde v jine mistnosti, podle veku, a sama jsem vyrazila nekam po schodech nahoru, prosla labyrintem chodeb do horniho patra s ucebnami, kde bylo dalsich nejmin padesat lidi, mozna vic. Vyplnila jsem vsechny mozne formulare, nechala se vyfotit na nastenku :-) Pote jsem se prihlasila na anglictinu, neb cela akce je zamerena na vzdelavani cizinek zde a pomoct jim tak se lepe zaclenit. Muzou si vybrat mezi americkymi realiemi, anglictinou, hudbou, malovanim, sitim,... Ja jsem si pochopitelne vybrala anglictinu. Velmi mila pani me podrobila rozrazovacimu testu a pak zavedla do prislusne ucebny. Tam sedela dalsi mila pani a kolem stolu nekolik podobnych nestastnic jako ja(to nemyslim spatne). Prevazne to byly Mexicanky (Mexicanu je tady spousta), ale taky jedna pani z Bangladese, jedna z Polska a jedna Japonka, a ja. No a mila pani do nas tri hodiny hustila anglictinu, no a pochopitelne jako rodila mluvci vse vysvetlovala anglicky. Mela pro nas ze tri ucebnic spoustu ofocenych papiru s ruznymi cvicenimi, slovni zasobou, idiomy ci hovorovymi vyrazy. A vsechno free. Charitativne-misijni akce baptisticke cirkve. Po skoncni jsem mela hlavu jak balon a nevedela jsem ani, ci jsem. Musim ovsem priznat, ze ty tri hodiny byly vlastne dve po sobe jdouci lekce a kdo chtel, mohl na tu druhou hodinu odejit jinam. Ja jsem prisla o dost pozdeji, neb jsem byla poprve a nevedala jsem, kdy zacinaji, tak jsem pak zustala dele. Ale nevim, jestli to zopakuju. I kdyz ta druha hodina byla zajimavejsi. No uvidime.
Po skonceni jsem si vyzvedla obe deti, ktere byly naprosto spokojene a vubec me nepostradaly, Krystof dokonce nechtel jit, neb zrovna placali neco z plasteliny, coz ho bavilo.

Cela situace mi pripadala naprosto absurdni. Ja, ktera jse naprosty odpurce skolek a vsech podobnych zarizeni, ja, ktera nechavam sve deti hlidat jen zridka a to jen osobami, ktere je znaji, necham sve ubohe cizojazycne deti s uplne cizi zenskou. A me deti, ktere na mne priserne visi a ktere se nenechaji hlidat jen tak nekym, to s klidem anglicana akceptuji a vubec neprotestuji. To je zazrak. A kdo neveri, tak ma smulu:-)

Jo, a zadnou Cesku jsem nepotkala :-)