Setkani

Tak si predstavte, ze jsem se opravdu znovu potkala s tou pani, co jsem se o ni jednou kratce zminila, ze mi ji Buh poslal, kdyz jsem mela depu. Jmenuje se Jamie a je to rodila Texasanka. V patek jsme se opet setkaly na hristi a bylo nam spolu moc prijemne, nam dospelym i detem. Vcera jsme u nich byli cela rodina na veceri, takze jsme se seznamili i s manzelem a dnes jsme byli s nimi v cirkvi, kde se nam moc libilo. Proste bomba. Buh je uzasny a neuveritelny.

Na vcerejsi navsteve jsme se citili velmi dobre a prijemne, temer jak u starych znamych. A jsou to opravdu uzasni lide. Manzel John preklada Bibli do africkeho jazyka Susu. Jako dite byl s rodici na misii v Guinei (Susu je guinejsky jazyk). Jamie ma v planu naucit se Susu, pak odjedou cela rodina na rok do Francie, kde se bude Jamie v mistni jazykovce ucit francouzsky (John francouzsky umi, a krome toho starorecky, italsky a samozrejme Susu, proste jazykovy genius). A to vse proto, aby pak mohli cela rodina odletet do Guinee, kde bude Jamie lecit lidi, neb je doktorka, a John sirit evangelium a rozdavat Bible. K tomu s nimi pojede jejich mlada pritelkyne (taky samozrejme krestanka, taky byla u nich ten den na veceri, takze jsme se seznamili i s ni a je moc fajn), aby Jamie pomohla ucit jeji deti, ktere uz budou mit obe skolni vek. K tomu jen dodavam, ze Guinea je muslimska zeme, i kdyz zatim pro krestany pry relativne bezpecna. To se ale muze velmi rychle zmenit. Wow!!! Nestacila jsem se divit a zaroven jsem se strasne stydela. Ja mam se svymi zabomysimi problemky opravdu co rikat.

Jinak si jeste predstavte, ze kdyz jsme se s Jamie setkaly poprve, tak ona (jak mi pozdeji rekla) mela den predtim taky depu a bylo ji nanic, neb nema v blizkem okoli moc pratel, je s detmi doma dyl, nez je zde obvykle, a tak ji bylo nejak nanic, zname to vsechny. A kdyz me videla, tak mela stejny pocit jako ja z ni. Ze me tam Buh poslal pro ni. To je proste neuveritelne. Vubec me nenapadlo, ze bych ja tady mohla byt nekomu uzitecna. A navic jenom tim, ze jsem.

Musim priznat, ze po techto udalostech se muj postoj k pobytu zde vyrazne zmenil. Uz tak netruchlim (i kdyz je mi stale smutno a na vsechny se tesim) a vim, ze pobyt zde je pro nas velmi prinosny. Buh nas zde uci tolik veci, na ktere jsem doma ani nepomyslela, tak je s nami, tak nam zehna. Ted uz jsem rada, ze jsem tady a chtela bych se priucit od mistnich krestanu co nejvic, poznat vice Pana, proste nechat se jim vest.

Zacinam mit pocit, ze kazdy druhy je tady misionar v Africe. Minuly tyden me a celou rodinu pozvala na Den dikuvzdani moje ucitelka anglictiny. A kdyz jsme se trochu bavily, tak jsem se dozvedela, ze jeji syn s manzelkou jsou misionari v Africe v nejake muslimske zemi, coz je dost nebezpecne. Zacinam si tech Americanu vazit a rikam si, ze bychom si te nasi male zemicky meli trochu vic hledet a soustredit se na to, co po nas Buh opravdu chce, SIRIT EVANGELIUM.

A jeste neco malo o me anglictine a mych ubohych zanedbanych detech. Krystof snasi odlouceni, kdyz jdu do anglictiny, velmi dobre. Dnes v pohode zustal na besidce, prestoze tam byl poprve a anglicky neumi. Proste velkej chlap. Vetsinou nechce ani odejit. Myslim, ze po navratu bude ve skolce spokojeny. Zato Juli posledne plakala, kdyz jsem ji tam nechavala. A ja jsem zcela sobecky odesla a nechala ji tam s cizimi lidmi. Moc dobre mi ale nebylo. Uprimne, pripadala jsem si jako mizerna matka a hned o prestavce jsem se bezela podivat, jak je. Byla uz v pohode a hrala si na hristi. Krystofa bych v jejim veku rozhodne takhle nikde nenechala. Pak jsem se dozvedela, ze se z toho plakani trochu pozvracela, ale po nejake dobe prestala plakat a byla v pohode, ale nevim, jestli to nebyla jenom rezignace.

Podobne to bylo i dnes na besidce. Byli jsme poprve v nove cirkvi, kde maji besidky podle vekovych kategorii. Je to velikanska cirkev se spoustou deti, a tak maji besidky po roce, od rocnich deti. Chvili jsem tam s Juli pobyla a pak jsem nepozorovane odesla. Pak mi rikali, ze chvilku plakala, ale jen chvilku a pak byla v poho. Kdyz jsem si ji vyzvedavala, hrala si. Asi si zacina zvykat. A ja si budu muset promyslet, jestli to povazuju za dobre a pripadne z toho vycouvat. Uvidim. Za pripadne rady predem dekuji. :-)