Abychom užili levných cen místního oblečení (a taky abych měl v čem chodit, až se vrátíme, protože jediné kalhoty, které ještě obleču, mají na zadku díru), vydali jsme se dnes nakupovat oblečení.
Vyrazili jsme do dvou obchodů, které nám jeden známý doporučil jako nesmírně laciné (mají to být výprodeje značkových modelů pár měsíců starých) -- Marshalls a Ross (dress for less). První problém nastal, když jsem se pokusil obchody najít. Už jsem si zvykl všechno hledat na Google Maps. Většinou jsou mimořádně spolehlivé. V tomto případě ne. Obchody mi našly, ale když jsem použil adresu, kterou našly, do hledání trasy, ukázalo se, že tuto adresu vůbec neznají. Nakonec jsme ale nějaké místo našli a vyrazili.
Druhá potíž nastala, když se ukázalo, že obchody mají být údajně až za mezistátní dálnicí I-35. V téhle části města (vlastně tam kromě té dálnice nic není, takže slovo "města" není tak úplně na místě) jsme zatím ještě nebyli. Cesta vedla přes ošklivou mimoúrovňovou křižovatku -- a na úplně špatné místo, jak jsme zjistili po nějaké době hledání. Nakonec jsme prostě někde zastavili, vytáhli papírovou mapu -- a zjistili, že obchody sice jsou na ulici, kterou Google našel, ale na opačné straně, než nás poslal. Takže jsme jsme se složitě otočili a jeli na druhou stranu. Před obchody jsme zapomněli sjet, takže jsme se museli otočit ještě několikrát -- pomocí příjezdových a odjezdových ramp a mimoúrovňových křižovatek.
Nakonec jsme obchody našli. Stály v "obchodním parku" vlastně hned vedle sebe. Oba vypadaly úplně stejně -- dlouhé řady tyčí s věšáky (dvě vedle sebe) a na nich bez ladu a skladu všechno možné oblečení. Jediní, komu se to z naší rodiny líbilo, byly naše děti, které obchod pochopily jako svého druhu džungli, ve které se dá báječně honit v úzkých křivolakých uličkách, proplétat a schovávat se mezi pověšenými šaty a u toho řvát. Původně jsem jim vydal pokyn: "Neběhejte daleko, ať se neztratíte" (což Janu poněkud rozesmálo), ale brzy jsem to musel revidovat, protože šaty padaly k zemi o sto šest.
No, byl to zážitek. Strávili jsme tam několik hodin a vcelku nic nekoupili. Nakonec jsme to, co jsme chtěli, koupili rychleji, přehledněji a za nižší ceny ve Wallmartu, který je prakticky za rohem. Jo, ta snaha ušetřit...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Nazdárek, to mi někoho připomíná!
Pro pobavení, v sobotu jsme si řekli a po domluvě s kamarádkou, že vyrazíme na výstaviště na vánoční trhy! Ne že bychom chtěli závratně šetřit, ale tak pro inspiraci, co kdyby nás něco zaujalo a hlavním účelem bylo provětrat děti. Dokonce i Petr s námi vyrazil,nakupování má narozdíl ode mě rád, ale nerad výstaviště. To jsme si dali, protože nás tam čekala vietnamská tržnice pod střehou s malými vyjímkami (hořické trubičky, kořeníčko) Pro příklad stánek s formičkami na perníčky a jinými měl ceny řádově o desítky vyšší než ve měste v Cimrmannovi! A těch lidí a smradu! I svařák tam byl o deset kč dražší než na Moraváku! Tak jsme se zasmáli a mazali domů. Třešinkou na dortu sobotního dopoledne byla cesta novou tramvají Adélkou, s přezdívkou porsche. Lidi nějak ještě nepochopili, kudy a kde se má nastupovat a stát, co je místo pro kočárky a co na stání! Byla jsme velmi asertivní a můj spolucestující, veselý trochu mentálně zaostalý (s hendikepem :-)) klučina se náramně bavil, když visel na tyči nad naším kočárkem a v každé zatáčce vesele výskal, za což si vysloužil poznámky od své paní vychovatelky, která byla z celé situace značně nervózní. Ale Joníkovi se kluk velmi zamlouval. I nám. Jen prostor v moderní a nové tramvaji už míň, spíš tedy jeho prostorové řešení.To jen perlička z našeho rodinného života, aby jste si nemysleli, že jen vám se dějí samé příjemné věci :-)! Tak už pěkně balte zavazadla a ve čt se doufám uvidíme!!! GS
Hele, to je ale divný, pod komentářem je datum 15.prosince...a já to píšu 16.prosince, asi v 7 hodin ráno? Záhada...
Jó, to je Váš čas!!!
Okomentovat