17. dubna 2008

Tornádo

Tak už víme, jak vypadá takové texasské tornádo, naštěstí jen z fotky. Jednu mi teď poslala moje bývalá šéfová. Tornádo, které se blíží k Fort Stockton, což je městečko v západním Texasu, kolem kterého jsme projeli během našeho výletu do Nového Mexika. Takže, takové tornádo vypadá takto:

17. prosince 2007

Už jsme doma

Tak hlásíme každému, koho to zajímá, že už jsme vpořádku doma. Ale nebojte se, ještě na tento blog napíšeme pár postřehů -- když pro nic jiného, tak proto, že je máme rozepsané a jsme grafomani. Mějte se. A všem, kdo se modlili za naši bezpečnou cestu, děkujeme.

13. prosince 2007

Nakupování ve slevě

Abychom užili levných cen místního oblečení (a taky abych měl v čem chodit, až se vrátíme, protože jediné kalhoty, které ještě obleču, mají na zadku díru), vydali jsme se dnes nakupovat oblečení.

Vyrazili jsme do dvou obchodů, které nám jeden známý doporučil jako nesmírně laciné (mají to být výprodeje značkových modelů pár měsíců starých) -- Marshalls a Ross (dress for less). První problém nastal, když jsem se pokusil obchody najít. Už jsem si zvykl všechno hledat na Google Maps. Většinou jsou mimořádně spolehlivé. V tomto případě ne. Obchody mi našly, ale když jsem použil adresu, kterou našly, do hledání trasy, ukázalo se, že tuto adresu vůbec neznají. Nakonec jsme ale nějaké místo našli a vyrazili.

Druhá potíž nastala, když se ukázalo, že obchody mají být údajně až za mezistátní dálnicí I-35. V téhle části města (vlastně tam kromě té dálnice nic není, takže slovo "města" není tak úplně na místě) jsme zatím ještě nebyli. Cesta vedla přes ošklivou mimoúrovňovou křižovatku -- a na úplně špatné místo, jak jsme zjistili po nějaké době hledání. Nakonec jsme prostě někde zastavili, vytáhli papírovou mapu -- a zjistili, že obchody sice jsou na ulici, kterou Google našel, ale na opačné straně, než nás poslal. Takže jsme jsme se složitě otočili a jeli na druhou stranu. Před obchody jsme zapomněli sjet, takže jsme se museli otočit ještě několikrát -- pomocí příjezdových a odjezdových ramp a mimoúrovňových křižovatek.

Nakonec jsme obchody našli. Stály v "obchodním parku" vlastně hned vedle sebe. Oba vypadaly úplně stejně -- dlouhé řady tyčí s věšáky (dvě vedle sebe) a na nich bez ladu a skladu všechno možné oblečení. Jediní, komu se to z naší rodiny líbilo, byly naše děti, které obchod pochopily jako svého druhu džungli, ve které se dá báječně honit v úzkých křivolakých uličkách, proplétat a schovávat se mezi pověšenými šaty a u toho řvát. Původně jsem jim vydal pokyn: "Neběhejte daleko, ať se neztratíte" (což Janu poněkud rozesmálo), ale brzy jsem to musel revidovat, protože šaty padaly k zemi o sto šest.

No, byl to zážitek. Strávili jsme tam několik hodin a vcelku nic nekoupili. Nakonec jsme to, co jsme chtěli, koupili rychleji, přehledněji a za nižší ceny ve Wallmartu, který je prakticky za rohem. Jo, ta snaha ušetřit...

12. prosince 2007

Fotky z výletu

Na Picase jsem vystavil spoustu fotek z našeho výletu. Vyprávění se chystá...

11. prosince 2007

Tak jsme zase tady

Ahojky. Tak hlásíme, že jsme zase tady. Takže můžete psát, skypovat nebo se jinak ozývat. Cestu jsme přežili ve zdraví, líbíla se nám a víc podrobností napíšu sem já nebo Jana později. Mějte se všichni, obzvlášť ti, kdo jste na nás mysleli. A dík za to.

6. prosince 2007

Velký výlet

Skutečná výuka na MCC skončila a studenti se učí na zkoušky. Takže jsem dostal povolení vyjet nějak na delší výlet. Takže, dá-li Pán Bůh, za pár minut vyrazíme z města na sever do Pan Handelu a pak asi dál do Nového Mexika. To taky znamená, že teď několik dnů nebudeme na skypu ani nebudeme odpovídat na maily. Je to nejdelší cesta, na jakou jsem se kdy autem vypravil (několikrát delší než ta nejdelší, na které jsem dosud byl) a předpověď počasí není nejlepší, takže se za nás prosím modlete. A mějte se dobře.

13. listopadu 2007

Pro Hastallavistu

Dostalo se mi kritiky od jedné z našich věrných čtenářek: "Michale, dávám ti pochvalu před nenastoupenou jednotkou za úžasné zpracování vaší cesty k moři, oceňuju i tvou sebekritiku (i Tom je občas podobně "milý a pozorný" , zejména když se "lehce" zdržím na nákupech apod.), ale mám výhrady vůči tvému zatajování velmi podstatných informací. Už Marek Eben před mnoha lety toužil vědět "jak to dělaj kosmonauti" a ty to tady zasklíš! Tak řekni jak to dělaj?"

Tak tedy dobře, prozradím vám to. Jen, co přesnějši rozšifruji otázku, co je to ono to. Vzhledem k tomu, co jsem to napsal, by to mohlo být několik věcí. Vezmu je popořádku:

1) Jak si ořezávají tužky. Nuže, tužky si samozřejmě neořezávají vůbec. Z ořezávaných tužek by byla spousta jemného ostrého prachu, který se na zemi díky milostivé gravitaci bezpečně zašlape do koberce a neškodí, zatímco ve vesmíru by létal kosmickou lodí tak dlouho, dokud by ho nějaký nešťastník nevdechl a neumřel. Tohle jsem samozřejmě věděl. Ptal jsem se na to jen proto, že v maketě, na které to vysvětlovali, měli do zásobníku nasunuto několik právě takových nebezpečných tužek. Ale to tomu chlapovi, co dělal prezentaci, asi nedošlo. Místo toho mi vysvětlil, že používají pera -- prý obyčejná inkoustová. O tom ale také pochybuji, protože obyčejná inkoustová pera fungují jen, když jsou otočená hrotem dolů -- pak k nim gravitace přivádí inkoust. Ve vesmíru IMHO fungovat nemohou, protože kapilární síly udělají z inkoustu kuličku, která se neškodně vznáší v inkoustové komoře a ke špičce pera se nemá jak dostat. Mám takový pocit, že Američani kdysi investovali miliony dolarů do řešení tohoto problému -- a vynalezli gelovou tužku nebo tak něco.

2) Jak kosmonauti spí. Nuže, spí ve spacích pytlích, které jsou umístněné na libovlné stěně lodi či raketoplánu, tj. na zemi, na zdi či na stropě. Pokud to někomu připadá divné, pak připomínám, že ve stavu beztíže jsou pojmy jako podlaha či strop docela dost relativní. Podle všeho ve vesmíru astronauti (o kosmonautech to nevím) občas cvičí tak, že běží dokolečka okolo celé lodi. Totiž, myslím, že vyběhnou po podlaze, přeběhnou na stěnu, z ní na strop a z ní na druhou stěnu a zpátky na podlahu. Na stěně je drží odstředivá síla, či co. Viděl jsem to ve filmu na vlastní oči. Tedy ve dvou filmech -- v Kubrikově Vesmírné odyseji a v dokumnetárním filmu v NASA.

3) Jak se sprchují. Nuže, na to slouží speciální sprchovací vak. Tam se zaleze, sprcha na vás cáká vodu a vysavač ji vysává -- jinak by, potvora, v podobě malých kulatých kapek kroužila v kosmické lodi do té doby, než by všechno zmáčela, zničila elektroniku a utopila všechny nebožáky na palubě. Když se astronaut osprchuje, musí z tohoto důvodu pečlivě utřít sebe i vytřít celý sprchovací vak. Prý je to tak náročné, že se astronauti ve vesmíru zrovna moc často nemyjí. (Zajímalo by mě, jestli kosmonauti mají ve vesmíru něco podobného.)

4) Jak čurají a kakají. Ale koho by tohle mohlo zajímat? Tak o tom raději nebudu mluvit. Nebo přece, čistě pro případ, že Hastallavistu zajímají takové nechutné věci (slušní lidé by měli právě teď přestat číst). Takže, astronaut se posadí na mísu, připoutá se (aby při konání potřeby neodletěl do kajuty, přetáhle přes sebe těsnící látku (aby neodletělo ani nic jiného), zapne vysavač a tlačí. O produkt se postará vysavač. Pokud je astronaut muž, musí se nějak naučit přidržovat si šourek, aby se vysavač nepostaral i o něj. Tohle se ale nepředvádělo, takže nevím, jak se to přesně dělá. Venkoncem to tedy není zajímavé. Jediná zajímavá otázka zní (a bohužel na ni přilšla Jana až když už bylo pozděl, my byli pryč a nemohli se tudíž zeptat), co s tím dělají potom. Odhaduji, že to nacpou do pytlíku a pošlou do vesmíru v naději, že to časem spadne do atmosféry a shoří. Pokud je tomu skutečně tak, pak jsem definitivně ztratil část obdivu k hvězdnému nebi nade mnou. A trnu, že se mě Kryštof zeptá: "Tati, co to tam vlastně všechno lítá na té oběžné dráze?"

5) Jak se provozuje sex. Předpokládám, že na tohle se nikdo neptá. NASA o tom zatím ve svém muzeu mlčí. Nicméně nejpozději od doby koedukovaných posádek je to případná otázka. No, v dnešní době asi i před tím. Nicméně, co jsem o tom kdy četl, byla řešení tak nepohodlná, že bych si snad i já nechal zajít chuť. Ale pravda je, že se dvě astronautky kdysi pobily o kolegu z výcviku, takže kdo ví. Já o tom ale mluvit nebudu, nebo mě ještě Google zruší tenhle web. Už teď mi ho ostatně filtr na MCC filtruje jako závadný.

Tož tak. A pokud někoho zajímá, jaký je rozdíl mezi astronautem a kosmonautem, nuže ten, že astronaut pochází z (bývalého) západního, zatímco kosmonaut východního bloku. Pokud bych si mohl vybrat, byl bych určitě radši astronaut.